Relax

Uvolni do hloubky tělo i mysl a odpočiň si

Žít se ztuhlým tělem je jako jezdit se zataženou ruční brzdou. Uvolni ji a dovol vlastnímu tělu fungovat naplno. Bohatě se Ti odvděčí.

Uvolnění těla


Jednoduchý relax. Každý den věnuje člověk svou pozornost všemu možnému kolem. Práci, kolegům, problémům, partnerovi, dětem, ... je ale minimum lidí, kteří věnují skutečnou vědomou pozornost sami sobě a svému tělu. Věnování se vědomému relaxu je nejúčinnější způsob dobíjení vlastních "baterek".

Postup

najdi si místo, kde Tě nebude nikdo a nic rušit, vypni telefon

vzpřímeně se usaď, zavři oči

dýchej zhluboka ale uvolněně

s výdechy uvolni postupně tělo kousek po kousku

prociť uvolněné tělo, chvíli zůstaň v uvolněném stavu

pomalu znovu prohlub dýchání, rozhýbej prsty, končetiny

zlehka si prsty promasíruj tvář, celou hlavu

vypij sklenici čisté, ne příliš studené, vody

Při uvolňování začni prsty na nohou. Sleduj, jak se s výdechem uvolňují. Sleduj, jak se v nich mění pocit při nádechu. Přejdi tak paty, celé kotníky, lýtka, holeně, kolena, stehna, hýždě, pánev, břicho, hrudník, záda, břišní dutinu, hrudník zevnitř, ramena, ruce, lokty, předloktí, dlaně, prsty na rukou, krk, hlavu, vlasovou část, bradu, rty, tváře, nos, čelo, oči, lebku, vnitřek hlavy. Každou část na 2-3 nádechy pozoruj a uvolňuj. Následně přesuň pozornost do celého těla a s pár výdechy sleduj, případně zkus procítit pocit rozplývání celého těla, zatímco je tvé vědomí plně bdělé.

Odpovědi na nejčastější otázky


Nutné to není. Důležité ale je mít na něm po dobu cvičení vypnuté všechny zvuky i s vibracemi. Nečekané zvuky v průběhu velmi hlubokého uvolnění mohou totiž citlivějším lidem způsobit menší šok spojený se značně nepříjemnými pocity a krátkou dezorientací.

Ano, nejvhodnější pozicí je poloha vleže na zádech s volně položenými rukama podél těla. Jenže při skutečně hlubokém uvolnění většina lidí, hlavně během prvních pokusů, upadá v této poloze do spánku. My chceme být ale během celého cvičení plně při vědomí. Proto je minimálně během prvních týdnů vhodnější sed na židli. Naopak při vedených relaxace je vhodnější si rovnou lehnout.

Pohodlně si sedni na přiměřeně vysokou židli tak, aby nohy nebyly překřížené a aby byly kolena ohnuté v pravém úhlu. Jednoduše sed, ve kterém nebudeš cítit napětí v nohách. Seď vzpřímeně. Neopírej se, pokud vydržíš. Ruce si nech volně položené na stehnech. K udržení správné pozice těla napomáhá sed v přední části židle s tvrdším povrchem. Během relaxace chceme mít uvolněné a prokrvené celé tělo, i nohy. Překřížený sed, poloviční případně plný lotosový sed na zemi jsou pozice vhodné na delší meditační cvičení. Na vědomý relax celého těla ale kvůli omezení toku krve v dolních končetinách ideální nejsou.

Vzpřímená poloha těla i s hlavou během sedu pomáhá neusnout a uvolňuje tlak na nervy, způsobený nesprávným držením těla. Mozek tak může přirozeně snadněji kontrolovat a řídit tělo. Zároveň usnadňuje volné proudění tělních tekutin, a tím okysličení těla, jeho vyživování a čištění tkání pomocí lymfatického systému.

Fyzické tělo nemá energii jen díky stravě. V těle probíhá nitrobuněčné spalování, které kromě živin na svůj průběh potřebuje kyslík. Zvykli jsme si dýchat natolik povrchně, že máme většinou dostatek energie jen na jako takové prožívání. A to i přes dostatek potravy. Na to, aby tělo mohlo najet na plný výkon, je u většiny lidí třeba znovu natrénovat hluboký dech. Hluboké, pomalé a vědomé dýchání zároveň dodává během relaxace dostatek energie, abychom neupadli do spánku ale vydržely bdělí.

Hluboký nádech začíná v břišní oblasti, pak se vzduchem plní hrudník a nakonec přizvednutí klíčních kostí i nejsvrchnější část plic. Výdech probíhá přirozeně. Jak klesají ramena, nejdříve se vyprázdní vrchní část plic. Klesáním hrudníku se plíce dále vyprazdňují a nakonec jemným, lehkým a skoro nenápadným zpevněním břišní stěny se vytiskne ještě trochu vzduchu. Nenásilně. Pokud takto dýcháš, tak dýcháš zhluboka.

V případě, že je hrudník ztuhlý a plný dech dělá problémy, zlehka ho ještě uvolni. Spoj před sebou ruce dlaněmi až po lokty, s prsty namířenými vzhůru, mírně skloň hlavu a nech nádech roztáhnout zadní část hrudníku a oblast mezi lopatkami. 2-3 krát se takto zhluboka a pomalu nadechni a vydechni. Pak ruce, stále prsty směřujícími vzhůru a pokrčené v loktech, roztáhni do boků až mírně dozadu. Zlehka záklon hlavy. Otevřeš tím hrudník zepředu a znovu se párkrát zhluboka nadechni a vydechni.

Během uvolňování těla nepoužíváme mysl. K funkcím mysli patří i vizualizace. Čili nevytváříme žádné pomocné představy luk, lesů, vodopádů, západů slunce, ... nic. Mysl necháme odpočívat. To znamená, že kromě vizualizace vypínáme i hodnocení. Neporovnáváme, zda jsme dostatečně uvolnění, zda jsme schopni se uvolnit ještě více, nezapomněli jsme na nějakou část? Jen sledujeme pocity v těle, jak se mění. Nemyslíme ale cítíme. Někde můžeme najít napětí, v jiné části bolest, která se dočasně může zintenzivnit. Nerozmýšlej nad tím, co to znamená. Jen prodýcháváme a uvolňujeme. Postupně s každou následnou relaxací se tělo uvolní více a více. Nemusí se "rozplynout", nemusíme se uvolnit do té míry, že ztratíme povědomí o fyzickém těle při plném vědomí, hned při prvním pokusu o uvolnění se.

Ztuhnutí tělo vyčerpává. Když se uvolní, tělu zůstává navíc energie, kterou spotřebovávalo ztuhlé svalstvo. Tu tělo okamžitě využije na svou nejzákladnější potřebu, a to je zajištění homeostázy. Homeostáza já ideální a stálý stav vnitřního prostředí těla. To znamená, že se tělo začne čistit, začnou se vylučovat odpadní látky. Začnou se obnovovat energetické zásoby v svalstvu. Tyto očistné a harmonizační procesy vedou k intenzivnějšímu vylučování odpadních látek močí. Proto je vhodné tělu dopřát krátce po cvičení tekutiny, které jsou ve zvýšené míře spotřebovávány.

© Jozef Koláček
2018 - 2020